Na webu najdete originální video v němčině a tady si můžete přečíst překlad celého proslovu k Německému národu v souvislosti s epidemií viru Covid-19:
Milé spoluobčanky, milí spoluobčané,
koronavirus teď dramaticky mění život v naší zemi. Naše pojetí normality, veřejného života, sociálních styků – to vše je podrobeno nebývalé zkoušce. Miliony z vás nemohou do práce, vaše děti nemohou do školy nebo do školky, divadla, kina a obchody jsou zavřené, a co je možná nejtěžší, všem nám chybí setkání, která jsou jinak samozřejmá.
V takové situaci má samo sebou každý z nás mnoho otázek a obav, co bude dál. Dnes vás oslovuji tímto neobvyklým způsobem, protože vám chci říct, čím se v této situaci já jako kancléřka i všichni mí kolegové ve spolkové vládě řídíme. To patří k otevřené demokracii: že politická rozhodnutí také děláme transparentně a vysvětlujeme je. Že své jednání co nejlíp odůvodňujeme a komunikujeme, aby bylo srozumitelné. Pevně věřím, že v této úloze obstojíme, pokud ji všichni občané skutečně vezmou za svou.
Dovolte mi tedy říct: je to vážné. Berte to také vážně. Od sjednocení Německa, ne, od druhé světové války naše země nečelila výzvě, u které by tak záleželo na našem společném solidárním jednání. Chtěla bych vám vysvětlit, jak si nyní v epidemii stojíme, co dělá spolková vláda a stát, aby chránily všechny členy naší komunity a minimalizovaly ekonomické, sociální a kulturní škody. Ale chtěla bych vám také sdělit, proč k tomu potřebujeme vás a jak k tomu může přispět každý jednotlivec.
Ohledně epidemie – a všechno, co vám o ní říkám, pochází z neustálých konzultací federální vlády s odborníky z Institutu Roberta Kocha a s dalšími vědci a virology: Po celém světě probíhá intenzivní výzkum, ale na koronavirus stále neexistuje terapie ani vakcína. Dokud je tomu tak, existuje pouze jediná věc, a ta je vodítkem veškeré naší činnosti: zpomalit šíření viru, roztáhnout jej na řadu měsíců, a získat tak čas. Čas, aby vědci mohli vyvinout lék a vakcínu. Ale především také čas, abychom se dokázali co nejlépe postarat o ty, kteří onemocní.
Německo má vynikající zdravotní systém, snad jeden z nejlepších na světě. To nám může dodávat důvěru. Naše nemocnice by však byly zcela zahlceny, pokud by ve velmi krátké době musely přijmout příliš mnoho pacientů trpících závažným průběhem koronavirové infekce. Nejsou to jen abstraktní čísla ve statistikách, ale je to tatínek nebo dědeček, maminka nebo babička, partnerka nebo partner, jsou to lidé. A my jsme společnost, které záleží na každém životě a na každém člověku.
Nejprve bych se chtěla při této příležitosti obrátit na všechny, kteří pracují jako lékařky a lékaři, jako pečovatelé nebo v jiných funkcích v našich nemocnicích a vůbec ve zdravotnictví. Jste pro nás v první linii tohoto boje. Jako první vidíte nemocné a víte, jak závažný je někdy průběh nemoci. A každý den znovu chodíte do práce a jste tam pro lidi. To, co děláte, je ohromné, a děkuji vám za to z celého srdce.
Takže: Jde o to, abychom virus na jeho cestě Německem zpomalili. A přitom, což je zcela zásadní, se musíme spoléhat na jedinou věc: co nejvíc omezit veřejný život. Samozřejmě se zdravým rozumem, jelikož stát bude i dál fungovat, bude samozřejmě zajištěno zásobování a chceme zachovat co nejvíce ekonomických aktivit. Avšak všechno, co by mohlo ohrozit lidi, všechno, co by mohlo jednotlivce, ale i společnost poškodit, to musíme teď omezit.
Jak jen můžeme, musíme omezit riziko, že jeden nakazí druhého. Vím, jak dramatická jsou omezení už teď: žádné veřejné akce, žádné mše, žádné koncerty a prozatím ani žádná škola, žádné univerzity, žádná mateřská škola, žádné zábavy na hřišti. Vím, jak tvrdě zákazy, na kterých se dohodla spolková a zemské vlády, dopadají na náš život a naši demokratickou identitu.
Jsou to omezení, jaká ve Spolkové republice ještě nikdy nebyla. Ujišťuji vás: někdo, jako jsem já, pro koho je svoboda cestování a pohybu těžce vybojovaným právem, může taková omezení ospravedlnit pouze absolutní nutností. V demokracii by se nikdy neměla uvalovat lehkomyslně a musejí být pouze dočasná – ale v současné době jsou nevyhnutelná pro záchranu životů. Proto od začátku týdne platí přísnější hraniční kontroly a omezení vstupu do některých našich nejdůležitějších sousedních zemí. Pro ekonomiku, pro velké společnosti i malé podniky, pro obchody, restaurace, svobodná povolání je to už teď těžké. Příští týdny budou ještě horší.
Ujišťuji vás: spolková vláda dělá všechno, co může, aby zmírnila ekonomický dopad – a především aby zachovala pracovní místa. Můžeme nasadit a nasadíme vše, co je zapotřebí, abychom našim podnikatelům a zaměstnancům v této obtížné zkoušce pomohli.
A všichni se mohou spolehnout že zásobování potravinami bude stále zajištěno, a jestli se regály jeden den vyprázdní, budou doplněny. Každému, kdo jde do supermarketu, bych chtěla říct: je rozumné držet si zásoby, ostatně vždycky bylo. Ale s mírou; křečkovat, jako by to byl poslední možný nákup, je zbytečné a vposledku zcela nesolidární.
A dovolte mi také poděkovat lidem, kterým se jen zřídka děkuje. Ten, kdo v těchto dnech sedí v pokladně supermarketu nebo plní police, dělá jednu z nejtěžších prací, které v současné době existují. Děkuji vám, že jste tu pro své spoluobčany a doslova udržujete prodejnu v chodu. Teď k tomu, co je pro mě dnes nejnaléhavější: Všechna vládní opatření by byla k ničemu, kdybychom nenasadili nejúčinnější prostředek proti rychlému šíření viru: a tím jsme my sami. Tak jako virus může bez rozdílu postihnout každého z nás, tak také musí každá a každý z nás teď pomoci.
Nejprve tím, že vezmeme vážně to, oč dnes jde. Nepanikařit, ale ani na chvíli si nemyslet, že na mně vlastně opravdu nezáleží. Záleží na každém. Všichni se počítají, je potřeba úsilí nás všech. To je to, co nám epidemie ukazuje: jak jsme všichni zranitelní, jak jsme závislí na ohleduplném chování druhých, ale také jak se můžeme společným jednáním chránit a navzájem posilovat.
Záleží na každém. Nejsme odsouzeni k tomu, abychom šíření viru pasivně přijímali. Máme proti němu prostředek: musíme od sebe navzájem udržovat ohleduplný odstup. Rada virologů je jasná: Nepodávejte si ruce, umývejte si ruce důkladně a často, udržujte odstup nejméně jeden a půl metru od svého souseda a pokud možno nemějte kontakt s nejstaršími lidmi, protože jsou zvlášť ohroženi. Vím, jak obtížné je to, co se od nás chce. Rádi bychom si byli nablízku, zvlášť v době krize.
Projev náklonnosti známe jako fyzickou blízkost nebo dotek. Bohužel v tuto chvíli je pravdou opak. A každý musí opravdu pochopit, že v tuto chvíli je projevem péče jedině odstup. Dobře myšlená návštěva, cesta, která nemusela být, to vše může znamenat nákazu a nemělo by se již dít. Je dobrý důvod, proč odborníci říkají: prarodiče a vnoučata by se teď neměli scházet.
Kdo se vyhýbá zbytečným setkáním, pomáhá všem, kteří se v nemocnicích musejí každým dnem starat o víc případů. Takto zachraňujeme životy. Pro mnohé to je obtížné a bude také záležet na tom, abychom nenechávali nikoho osamoceného a starali se o ty, kteří potřebují povzbudit a dodat důvěru. Jako rodiny i jako společnost najdeme jiné způsoby, jak se navzájem podporovat. Už teď je mnoho kreativních metod, jak vzdorovat viru a jeho sociálním důsledkům.
Už teď existují vnoučata, která tvoří podcast pro své prarodiče, aby nebyli osamělí. Všichni musíme najít cesty, jak projevit náklonnost a přátelství: Skype, telefonáty, e-maily a možná začít znovu psát dopisy. Pošta přece doručuje. Slýcháme teď nádherné příklady sousedské pomoci starším lidem, kteří nemohou sami vyrazit na nákup. Jsem si jistá, že toho bude ještě mnohem více a že jako komunita ukážeme, že jeden druhého neopouštíme.
Apeluji na vás: dodržujte pravidla, která teď v nejbližší době budou platit. Jako vláda budeme vždy znovu zkoumat, co se zase dá korigovat, ale také co může být ještě zapotřebí. Situace je dynamická a my zůstaneme schopní se pořád učit, abychom mohli opatření kdykoli přehodnotit a reagovat jinými nástroji. I to vám pak vysvětlíme. Proto vás prosím: Nevěřte fámám, ale jen oficiálním sdělením, která jako vždy necháme přeložit do mnoha jazyků.
Jsme demokracie. Nežijeme z donucení, ale ze sdíleného poznání a spoluúčasti. To je historická úloha a můžeme ji zvládnout pouze společně. Že tuto krizi překonáme, tím jsem si zcela jistá. Ale kolik bude obětí? Kolik milovaných lidí ztratíme? To máme z velké části ve svých vlastních rukou. Můžeme teď reagovat, odhodlaně a všichni spolu. Můžeme přijmout současná omezení a stát si bok po boku.
Situace je vážná a je otevřená. To znamená, že bude záviset ne výhradně, ale také na tom, jak disciplinovaně každý budeme dodržovat a uplatňovat pravidla. I když jsme nikdy nic takového nezažili, musíme ukázat, že jednáme laskavě a rozumně, a tím zachraňujeme životy. Bez výjimky to záleží na každém jednotlivci, a tedy na nás všech.
Dávejte dobře pozor na sebe a na své nejmilejší. Děkuji vám.